Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.